Tepelné vlastnosti roubené stavby se liší od vlastností staveb z těžkých stavebních hmot jako je beton a cihly i od vlastností lehkých montovaných staveb. Dřevo má přibližně stejnou schopnost akumulovat teplo jako stejný objem betonu, a proto je roubená konstrukce v podstatě vysoce tepelně akumulační. Na rozdíl od betonu má ale dřevo přibližně 10 krát menší tepelnou vodivost, takže se teplem nabíjí (akumuluje) respektive vybíjí (vyzařuje) ve srovnání s betonem velmi pomalu. Po zapnutí vytápění se v roubené stavbě tedy rychle ohřeje pouze tenká povrchová vrstva a teprve později se postupně teplem dobíjí zbylá dřevní hmota.
Za předpokladu, že roubená konstrukce má dostatečný tepelný odpor (nebo součinitel prostupu tepla), lze pro vytápění použít menších tepelných výkonů s rychlou reakcí. Toho lze využít při kvalitním programovatelném řízení vytápění objektu. Neprojevuje se setrvačnost – těžkopádnost tolik typická pro zděné stavby. U dřevěných rekreačních objektů je tato vlastnost zvláště výhodná (doba, za kterou se dřevěná budova vyhřeje, je velmi krátká oproti zděné budově). Roubená konstrukce nabitá teplem, na rozdíl od lehkých montovaných staveb, ale odevzdává teplo po vypnutí otopné soustavy zpět do vnitřního prostoru. Příznivé rozložení teplot v prostoru, vyšší povrchové teploty stěn a stropů a tedy možnost vytápět na celkovou nižší teplotu výrazně snižuje náklady na vytápění. Pokud nejsou tepelné ztráty stavby velké (případ nízkoenergetických domů), pak roubená konstrukce přispívá ke stabilizaci vnitřní teploty podobně jako betonová.