Spotřeba energie
Potřebné množství tepelné energie na vytápění je určeno tepelnými ztrátami budovy, které vznikají v obvodovém plášti, střešní konstrukci. Toto množství energie je v přímé úměře k rozdílu vnější a vnitřní teploty a schopnosti bránit konstrukcí prostup tepla z vnitřního prostoru směrem ven. Větší mráz a případně silnější vítr zvyšuje potřebu tepelné energie. Rovněž tak každý stupeň teploty nad doporučených 21 oC. zvyšuje spotřebu o cca 5 – 6%.

Co všechno ovlivňuje tepelnou pohodu
Tepelnou pohodu ovlivňuje mnoho vlivů, které nesouvisí přímo se spotřebou tepelné energie. Co nejvíce ovlivňuje pocit pohody?
1. Teplota vnitřního vzduchu,teplota na kterou vytápíme prostor, místnost v rozmezí 18,5 až 22 oC, optimálně 21,7 oC
2. Povrchová teplota všech konstrukcí v místnosti, převážně stěny a strop. Přibližně teplota vzduchu + teplota stěn = 38 oC
3. Prodění vzduchu v místnosti, mikro proudění vzduchu, nezaměňovat s větráním. Proudění by mělo být do 0,25 m/s
4. Vlhkost vzduchu v místnosti, člověk je schopný snášet značný rozsah hodnot. Měla by být od 40 až 70%. Optimálně 50%.
Každý z těchto vlivů má optimální hodnoty v celkem úzkém rozmezí hodnot. Pokud jeden z těchto vlivů (hodnota) se dostane mimo optimální rozmezí, nelze ji nahradit lepší hodnotou jiného vlivu. Největší rozsah přijatelných hodnot vykazuje vnitřní relativní vlhkost vzduchu v místnosti, nejmenší již vnímatelný vliv je u teploty vnitřního vzduchu v rozmezí 1 – 2 oC. Lze třeba konstatovat, že v prochlazené místnosti nezmrzneme, infračervené záření nám ovšem nevytvoří přijatelnou pohodu v místnosti.
Současný trend v posuzování tepelné pohody prostředí v místnosti se posouvá od centrálních zdrojů tepla jako jsou kamna s vysokou povrchovou teplotou nad 100 oC, ústřední topení s teplotou radiátorů 90 oC , přímotopy a pod, kde dochází k přepalování mikro prachu, což se z dlouhodobého hlediska může negativně projevit na zdraví člověka. Rovněž tak velký teplotní rozdíl po výšce místnosti (studená podlaha, teplý vzduch pod stropem) není pro zdraví člověka přínosem. Všeobecně se uvádí, že rozdíl teploty po výšce by neměl být větší jak 2 oC (na výšku člověka, tj. cca 2m). V současném vývoji pohledů na principy vytápění lze konstatovat, že teplá podlaha (podlahové topení) je z hlediska energetického velmi progresivní, (člověk čidla teploty na chodidlech má velmi citlivé), povrchová teplota podlahového topení je navrhována do 30 oC , u masivních dřevostaveb vnitřní povrchová teplota stěn obvodového pláště je velmi příznivá, o něco chladnější bývají okna a vnější prosklené stěny. Z hlediska psychologického navíc pocit pohody zvyšuje z pohledového vlivu krb, krbová kamna a pod.

Koncepce topení z hlediska spotřeby energie na vytápění
Nové domy je vhodné stavět tak, aby se v průběhu roku mohly využívat veškeré možné zdroje pro zajištění tepelné pohody v prostoru. Pro počátek a konec topného období můžeme uvažovat se zdroji vnitřního provozu, jako je osvětlení, televize, domácí spotřebiče (ledničky, pračky, myčky, varné desky, žehlení a pod.) Postupem času s příchodem chladnějšího počasí se jeví jako výhodné využívat krbů a krbových kamen v hlavní obytné místnosti pro zajištění tepelné pohody, ložnice nevykazují v tomto období ještě potřebu tepla vzhledem k uvažované nižší teplotě ve vztahu k hlavní obytné místnosti. Dále pak musíme mít na paměti již při návrhu dispozice veškeré aspekty mající vliv na ekonomii vytápění. To je řazení jednotlivých místností ve vztahu k navrhovaným vnitřním teplotám (v dispozice chladná místnost není vhodná mezi místnostmi s vyšší návrhovou teplotou). Nezanedbatelným vlivem je rovněž situování obytných místností vzhledem ke světovým stranám, oslunění, tepelným ziskům ze slunečního záření.
Při návrhu domu je potřebné zvolit optimální počet otvíravých oken ve vztahu k pevným oknům. Samozřejmostí v dnešní době jsou dvojskla s mezerou mezi skly cca 16 mm, plněné argonem a kvalitním termo sklem do vnějšího prostředí. V naši republice, která je rozdělena do teplotních pásem se ve výpočtech uvažuje s vnější teplotou zimního období – 15 oC nebo – 15 oC. Tato výpočtová koncepce je ale založena na skutečnosti, že tak nízkých teplot v zimním období bývá ze statistických údajů do cca 20 ti dnů a nikoliv jako spojité období, ale vždy jen pouze na několik dní. Z hlediska ekonomického provozu a pořizovacích nákladů je vhodné uvážení navrhovat soustavu topení na teplotu od – 5oC až – 10 oC. Jinak řečeno potom můžeme konstatovat, že soustava je navržena na „úspornou a ještě přijatelnou nepohodu“. Tako skutečnost spíše zlepší naši fyzickou, psychickou kondici a otužilost, odolnost proti chorobám z nachlazení. Tuto „nepohodu“ nejvíce pocítíme na účtech za spotřebovanou energii. Dále pak tuto „nepohodu“ můžeme téměř eliminovat instalací čidel termostatů, čidel na vnější teplotu, které automaticky řídí optimální provoz topné soustavy. Podlahové topení, tj. akumulace tepla do hmotnosti podlahy má značnou setrvačnost, takže bez potíží vykryje případný nenadálý vysoký pokles teploty v zimě. O podlahovém topení více na www.devi.cz.

Optimální teploty v místnostech rodinných domů
Obývací pokoj 20 – 22 oC Dětský pokoj 20 – 22 oC
Koupelny, WC 22 – 24 oC Koupelny, WC 22 – 24 oC
Ložnice 18 – 20 oC Chodby 16 – 18 oC

Poměr teploty v místnosti a relativní vlhkosti.
Relativní vlhkost vzduchu 40% teplota místnosti 18 oC výborné klimatické podmínky v místnosti
Relativní vlhkost vzduchu 50% teplota místnosti 21 oC dobré klimatické podmínky v místnosti
Relativní vlhkost vzduchu 70% teplota místnosti 20 oC příliš vlhké klima v místnosti

Vzduch může obsahovat jen určité množství vodních par. Čím je vzduch teplejší, tím vyšší je možný obsah vodních par. Kolik procent tohoto maximálního množství vzduch skutečně obsahuje, udává relativní vlhkost vzduchu. Klesá-li teplota vzduchu, stoupá při stejném obsahu vodních par ve vzduchu jeho relativní vlhost.

POZOR
Důkladně si ověřte, že na pozemku vůbec může vzniknout dům podle Vašich představ. Pokud kupujete parcelu za účelem výstavby domu, nechte si potvrdit tuto skutečnost raději na stavební úřadě. Tam také zjistíte, zda třeba jednou nepovede okolo dálnice, nebo nedaleko nebude stát továrna.

Ohlášení stavby

1. Buditeli stavět dům se zastavěnou plochou do 150 m2, jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m, nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím. Dům musí být v souladu s územně plánovací informací, stát v zastavěném území a nesmí mít požadavky na novou infrastrukturu. Není třeba územního řízení, stačí územně plánovací informace.
2. Projektová dokumentace je rozsahem stejná jako pro stavební povolení.
3. Lhůta na vyřízení je 40 dní
4. Cena – zdarma
5. Kolaudace není nutná, stačí oznámení stavebnímu úřadu.
6. Doklady a formuláře
7. K ohlášení je formulář 3,5 strany + 11 příloh.
8. Výstavbu lze realizovat svépomocí.
9. Správní řízení neprobíhá
10. Pokuta za stavbu bez ohlášení až 200.000 Kč
11. Písemný doklad od sousedů, že byli informování o stavbě a že proti ni mohou do 15 ti dní podat na stavební úřad námitky

Stavební povolení

• Budete-li stavět dům který nesplňuje požadavky ohlášení stavby. Musíte absolvovat územní řízení a získat územní rozhodnutí
• Projektová dokumentace je rozsahem stejná jako pro ohlášení stavby
• Lhůta na vyřízení je 60 dní
• Cena – 300 Kč kolek
• Kolaudace není nutná, stačí oznámení stavebnímu úřadu.
• Doklady a formuláře – K ohlášení je formulář 4,5 strany + 9 příloh
• Výstavbu lze realizovat pouze oprávněnou firmou.
• Správní řízení probíhá
• Pokuta za stavbu bez stavebního povolení až 1,000.000 Kč
• Sousedé jsou účastníky stavebního řízení – stavebního povolení.

Lucie 1

Zastavěná plocha 88,50 m² Užitná plocha celkem 140,1 m² Plocha teras 15,00 m² Počet místností 14 Cena 2.128.552 Kč

Barbora 6

Zastavěná plocha 70,50 m² Užitná plocha celkem 83,80 m² Plocha teras 14,60 m² Počet místností 6 Cena 661.402 Kč

Žumpa

• Kdy zvolit toto řešení? – Žumpu můžeme vybudovat tam, kde není kanalizace či kde není možné postavit domovní čistírnu odpadních vod. Vodoprávní úřady doporučují stavbu žumpy také těm domácnostem, jimž zamítly povolení k vybudování septiku.
• Vzdálenost od studny 5 – 12 m
• Povolení k vypouštění – ne
• Žumpa je objekt který je vodotěsný, žádné odpadní vody z ní neunikají, tyto se vyvážejí do čistírny odpadních vod za poplatek
• Stavební povolení – ano – na místně příslušném stavebním úřadě za poplatek 300 Kč, na podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a hloubky 3 m však postačí ohlášení stavebnímu úřadu.

Provozování
Žumpy jsou nepropustné nádrže ( i plastové ) z nichž se odpady vyvážejí fekálním vozem do velkých čistíren odpadních vod. Například 4 členná rodina ( myčka, pračka, WC sprchový kout ) vyprodukuje cca 0,5 m3 odpadních vod. Žumpu o objemu 12 m3 je tedy nutné vyvážet jednou za cca 24 dní.

Náklady

• Cena – 20 – 60 tis. Kč podle velikosti
• Cena za vyvážení – 800 – 1500 Kč / odvoz
• Životnost – 50 roků

Septik

• Kdy zvolit toto řešení – Voda vytékající ze septiků nesplňuje současné hygienické limity. Některé úřady je proto nepovolují a doporučují je doplnit o zemní filtr či jiné biologické čištění.
• Od studny 5 – 12 m
• Povolení k vypouštění – ano
• Septik je zařízení s možností vypouštění odpadních vod do vod podzemních či povrchových. Povolení je zdarma.
• Stavební povolení – ano – Na místně příslušném vodoprávním úřadě za poplatek 300 Kč.

Provozování
Septik je plastová nebo betonová jímka s odtokem. Má obvykle 2-3 komory, kde se odpadní vody přečišťují. V první komoře se rozkládá buničina a usazují se těžké a obtížně rozložitelné části. V dalších komorách se na stěnách tvoří bakterie, které „požírají“ biologický odpad. Je možnost zvýšit účinnost přidáním přípravku se směsí biologických kultur, nebo instalací norných stěn, které zvětší plochu na nichž se bakterie usídlí. Kaly ze všech komor se ale 1 – 2 x do roka vyváží. Vždy se ponechá část nevyvezená, aby se bakterie mohly množit. Odpadní voda je zbavena jen pevných nečistot.

Náklady

• Cena – 18 – 65 tis. Kč podle velikosti
• Cena za vyvážení – 800 – 1500 Kč / odvoz
• Životnost – cca 10 – 15 roků podle náplně zemního filtru
• Účinnost zařízení – až 90%

Čistírna odpadních vod

• Kdy zvolit toto řešení – Toto zařízení je nejvhodnější v místě, kde není kanalizace a nechceme si budovat žumpu.
• Od studny 5 – 12 m
• Povolení k vypouštění – ano
• U zařízení je nutné povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, nebo povrchových, povolení je zdarma.
• Stavební povolení – ano – Na místně příslušném vodoprávním úřadě za poplatek 300 Kč.

Provozování
Voda vytékající z ČOV je stejně čistá, jako ta ze septiku se zemním filtrem. Ale oproti samostatnému septiku je nesrovnatelně čistější, biologicky přečištěná. Tvarově vypadá jako zemní nádrž na vodu. Před a za ní jsou pak jen jímky na kal a vyčištěnou vodu. Konstrukčně jsou jako stavebnice s možností výměny náhradních dílů. Přečištěnou vodu lze dále používat na zalévání zahrady, dřevin stromů a keřů.Je to však i nadále odpadní vody, takže nesní ohrozit podzemní vody, studny apod.

Náklady

• Cena – 45 – 80 tis. Kč podle velikosti
• Životnost – 50 roků
• Účinnost zařízení – až 95%

Úsporným chováním při vytápění
Úsporné chování začíná dodržováním základních pravidel pro vytápění a končí u správného větrání místností. Za každý zbytečný stupeň teploty v místnosti nad 20°C znamená přibližně 6% spotřeby energie navíc Snížením z 24°C na 20 až 21°C můžeme bez jakýchkoliv výdajů uspořit téměř 20% nákladů. Ročně tedy několik tisíc korun (5 – 7 tis. Kč) Současně musíme mít na paměti i stránku zdravotní, vliv správné teploty na vytváření optimálního mikroklimatu v místnostech.

U teplé vody
Náklady na přípravu teplé vody se podílí z celkových nákladech asi hodnotou 20 – 25 %. Každý člen domácnosti ji spotřebuje 20 – 25 m3 a to nejvíce na osobní hygienu. Pro přípravu 160 litrů vody na koupel teplou 40 °C spotřebujeme např. 1,20 m3 zemního plynu. Na 50 litrů vody pro sprchování spotřebujeme jen 0,40 m3 plynu. Postačí dle zkušeností i daleko menší potřeba teplé vody. Místo jedné koupele ve vaně si můžeme za stejnou cenu pořídit minimálně celotýdenní sprchování. Dále pak nelze v blízké i vzdálené budoucnosti očekávat snížení ceny vstupních medii, spíše naopak, čímž i vzrostou provozní náklady pro jednotlivé uživatele domu. Rezervy lze ještě odhalit v kvalitních a technicky dokonalých mísicích bateriích teplé a studené vody, s možností naprogramování tak, aby nedošlo k zbytečnému plýtvání, sprchy s možností optimální redukce průtoku vody podle přání.

U el. přímotopů
Přímotopy jsou v současnosti z hlediska provozních nákladů značně nákladné. Sice velmi rychle zahřejí vzduch, ale mnohdy nemají akumulační desku, kterou se jejich účinnost zvětšuje. Rozhodně je přínosem vybavit přímotopy automatickým časovým programem, zvolit optimální čas vytápění, aby se provozní náklady alespoň částečně snížily. Přímotopy lze kategorizovat jako doplňkový zdroj vytápění k hlavnímu zdroji a nebo v kombinaci s alternativními zdroji

Akumulací elektrické energie
Hlavními výhodami elektrického vytápění je čistý, bezpečný provoz, celkem snadná regulace, přesné měření spotřeby a snadná dostupnost z hlediska napojení. Mezi ekonomicky výhodné způsoby vytápění elektřinou patří akumulační kamna a akumulační podlahové vytápění využívající levný noční proud. Naakumulované teplo se z kamen uvolňuje buď samovolně staticky, nebo nuceně pomocí ventilátorů. Do podlahových konstrukcí se energie přivede pomocí topného kabelu nebo folie, nebo také přes zásobník teplé vody. Výhodou akumulace do vody je snadná regulace celé soustavy i napojení dalších zdrojů tepla, např. kotlů na tuhá paliva, slunečních kolektorů a pod.

Zvolit pro svůj dům nejvhodnější způsob vytápění tak, aby co nejlépe splňoval podmínky pro hospodárný provoz, není právě jednoduché, zvláště když způsobů i jejich kombinací je nespočet. Jsou však některá kriteria, která je dobré mít vždy na paměti a podle nich usuzovat a rozhodovat.
Především je třeba respektovat velikost vytápěné plochy, vzájemné řazení místností s požadavky na teplotu vytápění (dispozici), dostupnost paliva, klimatické podmínky tj. teplotní pásmo, nadmořskou výšku, orientaci ke světovým stranám, převládající směr větrů, oslunění a především finanční možnosti. Je nutno mít na paměti i vývoj do budoucnosti, a to proto, aby zvolený systém vytápění nebyl zastaralý dříve, než bude uveden do provozu. Kromě jiného to znamená dát spíše na radu odborníků z řad techniků, projektantů, konceptorů než odborníků z obchodů a reklamy.

Statistické rozdělení tepelných ztrát v objektu v %
Větrání - 38,5 %
Okna, dveře – 25,2 %
Venkovní stěna – 16,0 %
Strop a střecha – 12,1 %
Podlaha – 6,3 %
Vnitřní stěna – 1,9 %